ŠLOVICKÝ DENÍK

Kostel sv. Michaela Archanděla ve Skryjích patří mezi nejstarší památky v širokém okolí. První písemná zmínka o něm pochází již z roku 1350, kdy zde stála původní dřevěná stavba. Ta byla během třicetileté války vypálena švédskými vojsky a zůstala dlouhá léta zchátralá. Teprve roku 1696 nechal tehdejší majitel křivoklátského panství, hrabě z Valdštejna, kostel opravit a vystavět novou zvonici. Právě z období krátce po této obnově pochází jedna z nejzáhadnějších událostí, kterou zmiňují dochované opisy obecní kroniky.

Podle kronikáře zmizel z hlavního oltáře velký stříbrný procesní kříž, který byl používán při významných církevních slavnostech. Kostelník večer kostel jako obvykle uzamkl a následující ráno zjistil, že kříž je pryč. Překvapivé bylo, že nikde nebyly patrné známky vloupání. Pokladnička zůstala netknutá, stejně jako ostatní liturgické předměty. Chyběl pouze jediný – stříbrný kříž.

Farář společně s několika místními hospodáři prohledával okolní lesy téměř dva týdny. Kronika uvádí, že kříž byl nakonec nalezen v hlubokém lese směrem k Čechovu mlýnu, opřený o velký balvan. Podle zápisu však nebyl odcizen kvůli cennému kovu. Jeho ramena byla silně ohnuta, na několika místech nesl hluboké záseky a na zadní straně byly patrné tmavé skvrny, které se ani po očištění nepodařilo odstranit.

Dochovala se také stručná svědectví několika sedláků, kteří se pátrání účastnili.

„Psi nechtěli pokračovati lesní cestou a koně byli neklidni, ač vítr žádný nebyl.“

Jiný zápis obsahuje pouze jedinou větu.

„Po západu slunce nebylo slyšeti jediného ptáka.“

Podle historiků je právě rozsah tohoto zápisu neobvyklý. Zatímco většina událostí z přelomu 17. a 18. století je v kronice popsána jen několika větami, zmizení kříže věnoval tehdejší kronikář hned několik stran.

Záhada tím navíc neskončila. Když byl roku 1712 kostel od základů přestavěn do dnešní raně barokní podoby, měl být poškozený kříž uložen do farního depozitáře. V pozdějších inventářích kostelního majetku se však již nikdy znovu neobjevil. Není známo, zda byl přetaven, přemístěn nebo se ztratil při některé z dalších oprav.

V obecním archivu se dochovala pouze jednoduchá kresba zachycující jeho podobu krátce po nalezení v lese. Na zadní straně kříže autor zakreslil několik podivných rytin připomínajících soustavu drobných značek. Jejich význam se dodnes nepodařilo objasnit. Někteří badatelé se domnívají, že šlo pouze o poškození vzniklé nešetrným zacházením, jiní upozorňují, že podobné značky se na církevních předmětech prakticky nevyskytují.

Dnešní návštěvníci kostela mohou obdivovat jeho cenný interiér s oltářním obrazem Josefa Hellicha z let 1854–1855 nebo dva historické zvony, z nichž starší pochází již z roku 1598. Po záhadném stříbrném kříži však dodnes nezůstala žádná prokazatelná stopa. Ať už byl osud této cenné památky jakýkoliv, patří její příběh mezi nejpozoruhodnější události dochované ve starých kronikách Skryjí.