ŠLOVICKÝ DENÍK

Dnešní kostel sv. Michaela Archanděla ve Skryjích byl vystavěn v letech 1712 až 1713 na místě staršího kostela, který byl během třicetileté války vypálen švédskými vojsky. Kolem kostela se po staletí rozprostíral místní hřbitov, jehož kamenná ohradní zeď je z velké části dochována dodnes.

Právě sem kronikář datuje událost z jara roku 1726. Po několika dnech mimořádně vydatných dešťů se na severní straně hřbitova propadla část půdy. Při následných opravách narazili místní na několik starších rakví, které byly poškozeny sesuvem zeminy.

Zápis uvádí, že většina rakví byla poškozena očekávaným způsobem. Jedna z nich však vyvolala mezi přítomnými značné rozpaky.

Víko rakve bylo odsunuto stranou, přestože okolní zemina podle kronikáře nenesla známky dalšího narušení. Nejpodivnější však bylo, že rakev byla prázdná.

„Rakev nalezena jest prázdna, ač víko její porušeno nebylo a zem kolem nejevila známek čerstvého kopání.“

Dobová kresba ze kroniky obce Skryje

Kronika dále uvádí, že podle starších záznamů měl být v rakvi pohřben místní muž, který zemřel o několik desetiletí dříve. Jeho jméno se však v pozdější části kroniky z neznámého důvodu nedochovalo, neboť příslušná stránka byla již v roce 1926 silně poškozena vandalem!

Farář nařídil, aby byla rakev znovu uzavřena a hrob zasypán. Současně nechal vysvětit celý prostor hřbitova a po několik následujících večerů zde probíhaly mimořádné modlitby.

Dochoval se i stručný zápis jednoho z pomocníků, který se oprav účastnil.

„Psi po tři noci odmítali vstoupiti za hřbitovní zeď a po setmění hlasitě vyli směrem k lesu.“

Jiný kronikář připojil o několik let později krátkou poznámku.

„Od těch časů býval po západu slunce hřbitov zamykán dříve než dříve bývalo zvykem.“

Historici dnes upozorňují, že podobné události lze vysvětlit přirozeným rozpadem dřevěných rakví, sesuvem půdy nebo nepřesností dobových zápisů. Přesto je zvláštní, že kronikář věnoval této události několik stran, zatímco jiné mimořádné události popsal jen několika řádky.

Areál bývalého hřbitova kolem kostela sv. Michaela Archanděla je dodnes patrný díky téměř dochované kamenné ohradní zdi a zbytkům dvou vstupních bran. Zda se událost z roku 1726 skutečně odehrála tak, jak ji popisuje kronika, se už s největší pravděpodobností nikdy nepodaří ověřit.