ŠLOVICKÝ DENÍK

Když se řeknou Skryje, většině turistů se vybaví malebná obec na břehu Berounky, Skryjská jezírka nebo romantické údolí Zbirožského potoka. Jen málokdo však tuší, že právě zde se nachází jedno z nejvýznamnějších nalezišť prvohorních zkamenělin nejen v České republice, ale i v celé Evropě.

Před přibližně 500 miliony let se na místě dnešního Křivoklátska rozprostíralo mělké moře. Na jeho dně žili trilobiti, ramenonožci, hyoliti a mnoho dalších dnes již dávno vyhynulých živočichů. Jejich schránky byly postupně překryty sedimenty a během milionů let se proměnily ve zkameněliny, které dnes nacházíme v okolních břidlicích.

Skutečný význam zdejších nalezišť objevil v 19. století francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande. Při svých cestách po středních Čechách si uvědomil mimořádné bohatství zdejších hornin a během následujících desetiletí popsal stovky nových druhů prvohorních živočichů. Jeho práce se stala základem moderní paleontologie a dodnes patří mezi nejvýznamnější díla svého oboru.

Právě díky Barrandovi získala oblast mezi Prahou, Berounem a Skryjemi světový věhlas. Na jeho počest dnes nese jméno celý geologický celek Barrandien a ve Skryjích lze navštívit také Památník Joachima Barranda, kde jsou vystaveny originální zkameněliny, modely trilobitů i informace o výzkumu zdejšího prvohorního moře.

Mnoho návštěvníků překvapí, že trilobita si mohou odvézt i domů. Na území přírodní památky Skryjsko-tyřovické kambrium je na vybraných lokalitách povolen sběr zkamenělin ze suti. Není dovoleno rozbíjet skalní výchozy ani používat těžkou techniku, ale trpěliví hledači často nacházejí drobné části trilobitů, ramenonožce nebo jiné mořské živočichy staré stovky milionů let.

Zkušení sběratelé doporučují především malé kladívko, ochranné brýle a dostatek trpělivosti. Nejlepší výsledky přicházejí po dešti, kdy jsou zkameněliny na čerstvě omytých kamenech lépe patrné. Začátečníci by měli nejprve navštívit místní muzeum, kde získají představu o tom, jak trilobiti skutečně vypadají a na jaké horniny se při hledání zaměřit.

Nejčastějšími nálezy bývají drobné části krunýřů trilobitů nebo jejich otisky v tmavých břidlicích. Občas se podaří objevit téměř kompletní exemplář, což představuje velký zážitek pro každého sběratele. Místní paleontologové však připomínají, že nejvzácnější nálezy patří do muzeí, kde mohou posloužit dalšímu vědeckému výzkumu.

Výlet za trilobity lze snadno spojit s návštěvou Skryjských jezírek, zříceniny hradu Týřov nebo Čechova mlýna s unikátním elektroskanzenem. Během jediného dne tak návštěvníci poznají nejen krásnou přírodu Křivoklátska, ale také kus historie Země starý půl miliardy let.

Možná právě proto se říká, že ve Skryjích člověk nechodí jen po lesních cestách, ale doslova po dně dávného moře. Stačí se pozorně dívat pod nohy a možná si domů odnesete malý kousek pravěku, který zde čekal na své objevení stovky milionů let.